Bývalý fotbalový reprezentant, vicemistr Evropy a legenda pražské Slavie Pavel Kuka má za sebou stovky zápasů a tisíce odehraných minut pod ostrým světlem reflektorů. Když dnes potřebuje vypnout a užít si soutěžení bez tribun plných fanoušků, vyráží na golfové hřiště. Nejde o žádný krátkodobý rozmar – golf ho baví už více než patnáct let. A i když o svých výkonech mluví s nadhledem, je jasné, že i na greenu chce hrát poctivě. Kdo by taky čekal něco jiného od sportovce, pro kterého je výsledek pořád motivací.

Z fotbalových trávníků jste se přesunul na greeny. Jak jste si užil svůj turnaj na Exclusive Tours GPA?
Byl to moc příjemný den. Když vás někdo pozve do flightu a sejdete se tam s fajn lidmi, všechno je hned lepší. Byla skvělá atmosféra, slunce svítilo, hřiště krásné a hlavně jsme se nasmáli. Všichni ostatní zahráli výborně, já teda ne. (směje se) Ale zklamaný jsem nebyl. Pro mě je důležitý celkový zážitek a ten byl výborný.

Co vás vlastně na golfu baví a jak dlouho už ho hrajete?
Golf hraju přes patnáct let, možná i víc. A co mě na něm nejvíc baví? Že je to vlastně jediný sport, kde si můžou férově zahrát spolu úplně rozdílní hráči. Díky systému hendikepů si to rozdáte spravedlivě, ať je vám dvacet nebo šedesát. Každý den, každý flight je jiný. A hlavně hrajete sám proti sobě. Musíte se soustředit, mít čistou hlavu, zvládnout nervy a ideálně trefit míček. Což se mi bohužel ne vždycky povede. (smích)

Kdo vás ke golfu přivedl? Byli v tom nějací bývalí spoluhráči z fotbalu?
Ani ne, spíš náhoda. Když jsem skončil s profesionálním fotbalem, kamarád Vašek Brejla, velký golfový nadšenec, mě vzal na pár turnajů. A mě to chytlo. Mám rád, když se hraje o něco, o výsledek, o cenu, pohár… I když já teda zrovna moc nevyhrávám, ten tlak mě motivuje. Golf je v tomhle jeden z nejnáročnějších sportů. Musíte propojit tělo, hlavu a vnitřní klid. To je pro mě osobně často větší výzva než trefit.

Říká se, že golf je sport, který vás naučí pokoře. Platí to i pro vás?
Obecně si myslím, že každé sportovní prostředí vás učí pokoře. U golfu je to ale daleko citelnější. Stačí jeden špatný odpal a celý výsledek se rozsype. Můžete mít dojem, že máte den, všechno vám jde, a pak přijde jamka, která vás úplně rozloží. Je to hra na milimetry. Psychická hra. Připomíná mi to v tomhle třeba tenis. Všechno je jen na vás. A to je zároveň strašně těžké i krásné.

Jak moc jiná je atmosféra mezi golfisty oproti třeba fotbalové kabině?
Asi to, jak je golf nevyzpytatelný. Můžete mít pocit, že vám to konečně jde, a za chvíli vás hra úplně rozhodí. Přitom si říkáte, že děláte všechno stejně. Ve fotbale jsem se nerozčiloval tak často jako tady. (směje se) Jsou to úplně jiné sporty. Jediné, co mají společného, jsou emoce, ale jiného typu. Hrát před 80 tisíci fanoušky na stadionu je adrenalin a úžasný pocit. Ve flightu na greenu je zase ticho, klid, koncentrace. A myslím, že špičkový golf, kde jsou tisíce fanoušků, už asi nikdy nezažiju, ale když vidím videa, kde míček spadne ze 170 metrů rovnou do jamky, říkám si, že to musí být neskutečný zážitek. I tak, kdybych si měl vybrat, tak samozřejmě zůstanu u fotbalu.

Máte ambice zahrát si i na slavných zahraničních hřištích?
Něco už jsem zažil, protože s bývalými spoluhráči Ivanem Haškem, Vláďou Šmicerem a Mírou Kadlecem občas rádi vyrazíme na golf do zahraničí. Hráli jsme třeba na Bali, což byl zážitek i kvůli přírodě, všude kolem tropy, moře, džungle. Byli jsme i v Dubaji, kde se hrají ty největší turnaje a greeny tam jsou jak ze žurnálu, doslova škola golfu. Občas vyrazíme s kluky do Německa, kde jsou nádherná hřiště. Ale nejde mi o prestiž, jde mi o partu, dobrý pocit ze hry a zábavu. Když se ve flightu nasmějeme, je úplně jedno, kde se hraje.

Když odhlédneme od sportu, co dalšího vás dobíjí energií?
Motorka. Jsem takový krajinkář. Jezdím na osmnáct let starém cruiserovi, bez spěchu. Když je krásně, tak vyjedu, zastavím na kafe někde v přírodě, jen tak si sednu a koukám do dálky. Vyčistím si hlavu. A auta, miluju auta. Občas se ve mně probudí touha po adrenalinu, ale mám se moc rád na to, abych riskoval, takže vždycky dbám na bezpečnost. A pak samozřejmě cestování, moře, dobré bary, posezení s přáteli.

Celé čtvrté číslo magazínu naleznete zde: https://www.gpagolftour.com/magazin/GPA_magazin_04_web.pdf